včerejším příběhům

těžko se věří

v zoufalství faktů
pár prken na břehu
příboj písek čeří

otázce odolám
proč můj part skončil v druhém aktu
ptát se
se nehodí
a z odpovědí často bolí hlava

proč lezu do lodi

levá jak Viola
již neučili plavat

jsem pirát naruby

plavím se s nima
po kanále k severu

pářu jim vlajku po nitích
a neberu
už jenom dávám

na pravoboku
pravý mořský hadi

nikdy mě nikdo nechytí

očima planoucíma
kormidelník hladí
pohled dravčí

a každej druhej plavčík
si mě bere   do huby

koláče

můj milý na chvíli
mi podej ruku z břehu

včera nás opili
a v prsou sedm stehů

písně se rozbily
o přídě černých lodí

koláče trnové
a v ostružinách chodíš

havran nás oklove
až umyjem se sazí

můj milý za chvíli
tě mezi břehy srazím

kopyta

komu tě dali
holko rozpačitá
komu tě dali za ženu?

co slepě pálí
těžko rozpočítám

co uhlíků mám ve věnu

kdo s tebou lehal
holko rozcuchaná
kdo s tebou lehal v posteli?

dřevěná něha
smrťák, čert a panna

těžko je bylo podělit

a cos jim dala
holko rozedraná
co tys jim dala za něhu?

těžko bych lhala
nevyspalá rána

a odkopnutí od břehu

kosti

to se ti nezdálo
že prší

moc dobře věděl jsi
co bolí    co se opře žhavým o záda

a do těch očí co ti nakapali?
zvedá se mlha na tvářích

ve stržích    stromy k zemi popadaly
koruny zarostly
kořeny vzhůru vstaly

stružky po kopytech
v prázdných dlaních
když strach se zeptá   když leží na nich

že prší   tenhle příběh
asi nedovyprávíme
že dneska prší moře   perly       chaluhy   ocasy létajících ryb

a nepřichází býk   jen jednooké hříbě
má hřívu pěnnou     oštěp v boku
jsem ženou z ostružin    mám trní v každém kroku

to si jen leptám do klína
pozpátku   příběh lásko
nedovyprávíš