(ve strunách vlnobití

kolomaz do peří
a křídla režnou nití
přišívám k páteři)

ořechy mléčné prosáknou černí v dlaních
ve vlasech smolné knoty
zní smyčce na konečné

vezou mě do nicoty
mí věrní koně vraní

sníh stál

to ještě není jaro
můžu se stokrát otočit
a neuvidím za roh

stát smysl nemá
včera jsem umyla
a teď zní do ztracena
v časové dvojroli

stačí jen vykročit
co za tím rohem stojí
střelí mě do týla
chytí mě za ruku