po boku netvora za zdí svět rozkladu
jsme k sobě přišití v svém odcizení
kde octovatí cit
nikomu neříct že je
kdosi s mým obličejem
můj odraz s cizím hlasem
denně se tomu smějem
východ z labyrintu na sedm západů
po boku netvora za zdí svět rozkladu
jsme k sobě přišití v svém odcizení
kde octovatí cit
nikomu neříct že je
kdosi s mým obličejem
můj odraz s cizím hlasem
denně se tomu smějem
východ z labyrintu na sedm západů
těžko je poutat prostou sítí
když z provazů mi protékají
nadranní můry v jinotajích