ze čtyř stran světa
údery kopyt

v zrcadle voda tichá
jak se v ní neutopit

ze země zimy
portréty dávno rozeslané
a na vlastní tvář
barvy nezbyly mi

hladina kovová
bolity létají
ve změti odstínů

spatříš jen patinu
v skrytu je setřená
kde prsty přešly po stříbře

a ve tmě potají
má řeka třetí břeh

že vlastně na nic nečekám
na slávu   potlesk  na hry příští
zpackanou repliku
která mě rozseká

že v žilách koluje mi rtěnka
a že mě pevně v životě
drží už snad jen podprsenka
a pruhy na triku
a dráty na plotě

kam řemeslník nesmí vstoupit
až mě déšť učeše
prameny vody svážou ruce
a napnou šlachy mezi sloupy

po zlomu mezi sebeklamy
mezi údery metronomu
nemesis uzdu navlékla mi

v scénáři dnešní epizody
je malá noční exekuce