neuhnula bych

kdyby pršel louh
a vyžíral stružky v mojí kůži
byla bych jako otisk svíčky

nastavila bych oči dešti
krystalický patos ještě před obědem, super, že jo.
ona je to teda kombinace patosu a klišé
můžeme tomu říkat pašé
protože ta druhá možnost je prostě blbá.

a tys mě vykrvácel
potají po kapkách
aby to nebolelo
abych si nevšimla
jen abych neplakala

tak černá   že se radši vrátím
blahoslavení psychopati
dnes do krve   ne do bolesti

pevnost do opratí
sít sebe samu
sklidím tmu

mez sebeklamu
obrátím koně na souvrati

nebudu poslouchat
a mé hlasy se ztratí

sny provázané
stopy na šíji
(sny nežijí
stopy jsou předem dané)
ano i ne stojí na jedné straně mince

v křižovatce na pomezí světů
jako bych svoje srdce nahmatala
přes blanitou stěnu
věci a děje mají tváře slov

a já stojím tak pevně

někdy se ještě octnu poblíž křižovatky
prorezlý můstek z ostnů
už od pohledu vratký

a zaostřím-li
zmizí docela